K těm názorům nedošli sami. Z těch míst se nedostali zprávy. Těm klukům nic nedávejte. Ta jsou špatně vybraná. Učili se z těch druhých učebnic. V těch příkladech jsou chyby. Poslali nás pro ty slovníky. Ty lidi jsme už po-tkali. Od těch známých vás máme pozdravovat. Ty židle jsou rozbité. Leži to pod těmi knihami.
3. Dejte do množného čísla:
Na tu věc se musím ještě zeptat. S tou dívkou už mluvil. Ta báseň není dobrá. V té zemi je takový zvyk. Ten chlapec je nějaký divný. Po té cestě chodím často. Na výstavě toho malíře jsem byl. Z té přednášky moc nevím. Ten rybník je moc daleko. Na to okno se ani nedívej. S tím úkolem bude ještě hodně práce. O té události promluví sportovní redaktor. To slovo si nemohl zapamatovat. Ta rana ho ještě bolela. V tom lese je moc sucho. Ptál se na toho druhého. To jablko je kyselé. Zeptej se toho pána. Najdeš to za tou skříní.O tom románu jsem už slyšel. Ten pes šel pořád za mnou. přišel jsem si pro ten sešit. O té otázce budu ještě mluvit. V tom městě není žádná velká tovarna. Toho člověka pošli za mnou. S tém pánem bych chtěl mluvit. To vejce jsem rozbil.
4. Výrazy v závorkách dejte do správných pádů.
Slyšel jsem to od (nějací lidé). V (tahleta kniha) to není. Podívej se na (tamten pán). Za (tyto podmínky) nemužu pracovat. Už jsem se radil s (někdo). To se dá řici o (málokdo). Omylem jsem vzal věci z (něčí kufr). Od (tenhleten týden) budu pracovat i ve čtvrtek. S (malokdo) se o tom dá mluvit. Došli jsme k (něco zajímavé). Protestoval proti (cokoli nového).
ПРИТЯЖАТЕЛЬНЫЕ МЕСТОИМЕНИЯ
můj, má (moje), mé (moje)
>единственное число
N. můj — má, moje — mé, moje
G. mého — mé — mého
D. mému — mé — mému
A. mého одуш. — mou, moji — mé, moje
můj неодуш. — … — …
L. mém — mé — mém
I. mým — mou — mým
>множественное число
N. mi, moji одуш. — mé, moje — má, moje
mé, moje неодуш — … — …
G.… — mých — …
D. … — mým — …
A. mé, moje — mé, moje — má, moje
L. … — o mých — …
I. … — mými — …
По образцу этих местоимения склоняются tvůj, tvá (tvoje), tvé (tvoje), svůj, svá (svoje), své (svoje). Все они склоняются как полные прилагательные твёрдой разновидности.
náš, naše, naše
>единственное число
N. náš — naše — naše
G. našeho — naší — našeho
D. našemu — naší — našemu
A. našeho — naší — naše
náš — … — …
L. našem — naší — našem
I. naším — naší — naším
>множественное число
N. naši, naše — naše — naše
G. … — našich — …
D. … — našim — …
A. … — naše — …
L. … — našich — …
I. … — našimi — …
По типу склонения притяжательных местоимений
