я:
málá zahrádka, veselá kniha, špatná kamarádka, tvá stará známá, má velká rodina, zajimavá hračka, hezká panenka, sladká limonáda, velká tovarna, celá hodina, studená zima
8. Исправьте ошибки:
Dám kniha Věra. Napišu svá babička o má protivná sestra. Nechcí černá káva. Nenavídím svá kočka. Matka pracuje na poliklinika lékařka. S tvá kamarádka chodím do kina.
СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ ЖЕНСКОГО РОДА МЯГКОГО ТИПА
К существительным данного типа относятся слова женского рода, оканчивающиеся на — e (-ě): vůle, duše, ulice, práce, večeře, restaurace, chvíle, ministryně, kuchyně. Некоторые бессуфиксальные существительные типа duše в именительном и винительном падежах имеют параллельные формы по образцу píseň (см. стр. 73), т. е. в именительном падеже могут быть формы kuchyně/ kuchyň, а в винительном падеже — kuchyni/ kuchyň а также mříže/ mříž, pláně/ plaň, země/ zem, šíře/ šíř, záře/ zář.
N. moderní ložnice — přítelkyně — Lucie — neděle
G. moderní ložnice — přitelkyně — Lucie — neděle
D. modrení ložnici — přitelkyni — Lucii — neděli
A. moderní ložnici — přitelkyni — Lucii — neděli
V. moderni ložnice! — přitelkyně! — Lucie! — neděle!
L. moderní ložnici — přitelkyni — Lucii — neděli
I. moderní ložnicí — přitelkyní — Lucií — nedělí
По образцу růže склоняются существительные на — е, — ie: diskuse, praxe, Asie, Indie, historie. Существительные на — ča, — ňa, — ša, — ža, — ca, — ja (gejša, troja, Bystrica, Nataša) склоняются двойным способом: N., A. по типу žena, G., D. - по типу růže: Kambodža, vidím Kambodžu, bez Kambodže, dám Kambodže
Cvičení:
1. Раскройте скобки :
Dlouho jsem byl bez (práce). Ke (stanice) autobusu jdu pěšky.Dostala jsem zprávu od své (přítelkyně). Ovývací pokoj je vedle (ložnice). Dnes večer jdeme do (restaurace). Řeknu to jen své (sestřenice). Matka šla do (kuchyně) pro (lžice). K (večeře) jsme přišli včas. Pojedeme v (neděle) na výlet. Nemám rád (kaše). Večer se často díváme na (televize). Za (chvíle) jsem se vrátil domů. Po (práce) půjdu na koncert. V (restaurace) nejsou volná místa. Noviny budu číst po (večeře). Počkám na tebe na (stanice) autobusu. Chodil jsem po tvé (ulice). Dítě se učí jíst (lžíce). Máme k obědu (slepice) s (rýže). Chodila jsem po obchodech se svou (přítelkyně). Před (štanice) jsem se zeptal průvodčí. Chodili po (silnice). Večer přišli jsme k (vesnice). Chci se setkat s (úřednice). Dám knihu (sestřenice).
2. Prochází se po (silnice, vesnice, ulice, ložnice)
