ДАТЕЛЬНЫЙ ПАДЕЖ (DATIV)
В дательном падеже единственного числа существительных наблюдаются следующие окончания:
[Mž]
ten náš známý pán — tomu našemu znamému pánovi
ten tvůj Karel Horák — tomu tvému Karlu Horákovi
můj učitel Karel — mému učiteli (ovi) Karlovi
svůj přítel Tomáš — svému příteli Tomášovi
[Mn]
tvůj malý stůl — tvému malému stolu
náš moderní byt — našemu modernímu bytu
svůj velký pokoj — svemu velkému pokoji
ten letní den — tomu letnímu týdnu
[F] — ka > ce, ha > ze, ga > ze, ra > ře,cha > še
naše nová pošta, sousedka — naší nové poště, sousedce
má hezká řena, Praha — mé hezké ženě, Praze
má modrní nemocnice, Olga — mé moderní nemocnici, Olze
tvá stará skříň, sestra — tvé staré skříni, sestře
tvá velká kuchyně, sprcha — tvé velké kuchyni, sprše
[N]
tvé moderní auto — tvému modernímu autu
vaše velké město — vašemu velkému městu
naše italské umění — našemu italskému umění
Ke komu? K čemu? Komu? čemu?
Jdu k mostu, k pokoji.
Jdu k sestře, k přitelkyni, k věži.
Jdu k oknu, k moři, k náměstí.
Jdu ke kamarádovi, ke Karlovi, k ministrovi, k doktorovi, k Tomášovi.
Jdu ke kamarádu Karlovi, k doktoru Bártovi, k ministru Rašínovi.
Jdu k panu prezidentovi.
TEXT. Na návštěvě
Dnes mám volno, proto půjdu ke své staré známé Zuzaně Parolkové.
Budu tam asi hodinu. Zuzana na mně čeká už od včerejška. Spolu dlouho hovořime a potom jdeme k její sousedce Evě.
Ta je doktorka, ale k paní doktorce na polikliniku půjdu zítra. Dnes je doma a chce si odpočinout. Nerada mluví o své praci doma. Zítra má narozeniny. K zítřejšímu večírku už něco připravuje. Ale dnes píjeme jen kávu. Ke kávě máme koláč a sušenky. Potom musím jít ke své nemocné babičce, která na mně také dlouho čeká.
Slovníček:
mít volno = быть свободным
odpočinout = отдохнуть
čekat na koho, na co = ждать кого, что
zitřejší = завтрашний
včerejšek = вчерашний день
koláč = пирог
Личные местоимения в дательном падеже:
k, ke
Přijdeš ke mně večer? Придёшь ко мне вечером?
Přijdu k tobě večer. Я приду к тебе вечером.
Půjdu k němu na návštěvu. Я пойду к нему в гости.
Půjdu k ní na návštěvu. Я пойду к ней в гости.
Půjdu k ním na návštěvu. Я пойду к ним в гости.
mi = mně, ti = tobě, mu = (k) němu, jí = k ní, k nám, k vám, jím = k ním
В начале предложения, в случае логического ударения употребляются формы: mně, tobě, jemu
Líbí se mi to. = Mně se to líbí.
